Pranostika
Leden
Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tedy panují rýmy a jiné nemoci.
Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Když začátek ledna krásně, bodou na jaře bouřky časně.
Lednové mlhy věští mokré jaro.Leden studený, duben zelený.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
V lednu silný led, v květnu bujný med.
Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.Suchý leden, mokrý červen.
Jaký leden, takový červenec.
Leden červenci se rovná.
V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.
V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.
Leden jasný, roček krásný.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Dlouhý střechýle, dlouhý len.Roste den, roste i zima.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Teplý leden, z korce mandel jeden.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.
Lepší vlka pod oknem vidět než v lednu pluh na poli.
Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Mokrý leden - prázdné sudy - neurodí se vína.
Mlhavý leden - mokré jaro.
Roste den, roste i zima.
Leden studený, duben zelený.
Neudrží leden, neudrží ani jeden.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Nahoru
1. ledna
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Na Nový rok déšť - o velikonocích sníh.
Na Nový rok o slepičí krok.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírní zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Nahoru
2. ledna
Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.
Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude v září.
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
Když Makary pohodný, září bude chladný.
Nahoru
3. ledna
Třetí den ledna jasný - časné bouřky.
Nahoru
4. ledna
Svatá Ida, ta dne přidá.
Nahoru
5. ledna
Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
Nahoru
6. ledna - Tři králové
Na Tři krále mnoho hvězd - urodí se hodně bramborů.
Třpití-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílý beránci.
Na Tři krále o skok dále.
Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
Na Tři krále - zima stále.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Masopust (od 6. ledna do popeleční středy)
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Nahoru
7. ledna
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
Nahoru
8. ledna
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
Nahoru
9. ledna
O svatém Baziliši zima všudy čiší.
Nahoru
10. ledna
Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.
Nahoru
11. ledna
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
Nahoru
14. leden
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.
Svatý Higarius - vyndej saně, schovej vůz!
Nahoru
15. ledna
Na den svatého Pavla poutevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.
Nahoru
16. ledna
Na svatého Marcela zima leze do těla.
Nahoru
17. ledna
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.
Nahoru
18. ledna
Na svatého Priska pod saněmi píská.
Nahoru
19. ledna
Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.
Nahoru
20. ledna
Nezmrne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Nahoru
21. ledna
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka kape ze stříšek, sedláče, schovej zhryzky.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
Nahoru
22. ledna
Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.Vincence slunečnost dává vína hojnost.
Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.Na svatého Vincence seď doma u pece.
Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný.
Nahoru ,
24. ledna
Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Nahoru
25. ledna
Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí nebo zhustí.Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Nahoru
26. ledna
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
Nahoru
28. ledna
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase nepraví.
Nahoru
29. leden
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.
Nahoru
Únor
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Co si únor zazelená - březen si hájí; co si duben zazelená - květen mu to spálí.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
Únor bílý - pole sílí.
Sněhový únor - sílí úhor.
Únorová voda - pro pole škoda.
Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Když záhy taje, dlouho neroztaje.
Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Nahoru
2. února - Hromnice
Melelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
Na Hromnice - sněžnice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
Chumelice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Na Hromnice - chumelice, netrvá pak zima více.
O Hromnicích zamračeno - sedlákovi spomoženo.
Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice.
Přejdou Hromnice - konec sanice.
O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
Na Hromnice půl krajíce a půl píce.Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
O hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
Na Hromnice kalužky - ukázka na jabka a hrušky.
Na Hromnice husa po vodě - na velikonoce po ledě.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
Na Hromnice zima s létem potkala se.
Na Hromnice - půl zimnice - půl píce.
O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkuž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.
Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jan tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
Panenka Maria Hromničná čistá - úroda jistá.Je-li Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Nahoru
3. února - sv.Blažej
Je-li pěkné počasí na svatého Balžeje, zvednou se brambory.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejem, povede se len.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Nahoru
4. února - sv. Veronika
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
Nahoru
5. února - sv.Agáta
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.
Nahoru
6. února
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Na svatou Dorotu rádo teče do botu.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
Nahoru
7. února - sv.Radko
Svatý Radko - na poli hladko.
Nahoru
9. února - sv.Apolena
Svatá Apolena v mlhu je často zahalena.
Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.
Nahoru
10. února
O svaté Scholastice navleč si rukavice.
Nahoru
13. února - sv.Řehoř
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
Nahoru
14. února - sv.Valentin
Svatý Valentínek - jara tatínek.
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.
Nahoru
16. února - sv.Juloiána
O svaté Juliáně schovej sáně.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Nahoru
18. února
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
Nahoru
20. února
Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok a len.
Bude-li příjemné povětří ( v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pčenice i žito.
Svítí-li o masupustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Nahoru
21. února
Suchý půst - úrodný rok.Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Nahoru
22. února - sv.Petr
Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
Jak tlustý a hrubý mráz bude za noce před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Je-li na Stolici svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.
23. února - sv.Polykarp
Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.
Nahoru
24. února - sv.Matěj
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Jaký mráz bude večer v noci na svtého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Matěja - k vesnu náděja.
Matěja - k létu naděja.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich nadělá je.
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
Najde-li Matěj led, seká he hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
Nahoru
27. února - sv.Gabriel
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.
Nahoru
28. února - sv.Roman
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
Nahoru
Březen
Březen - za kamna vlezem.
Březen bez vody - duben bez trávy.
Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj.
Březen suchý, duben mikrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Na déšť březnový nanásleduje požehnání boží.
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
V březnu vítr břízy fouká.
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
Březnové slunce má krátké ruce.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Březnového prachu za dukát lot.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
Nahoru
1. března
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Svatá Eudokie psa po uši sněhem zavěje.
Nahoru
3. března - sv.Kunhuta
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Nahoru
6. března - sv.Bedřich
Svatá Felicita z polí odmítá.Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Nahoru
7. března - sv.Tomáš
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.
Nahoru
9. března
Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Nahoru
10. března
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Podle Čtyřiceti budeš Petra míti.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Nahoru
12. března - sv.Řehoř
Na svatého Řehoře, den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře, ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře, šelma sedlák, který neoře.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
Přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice okolo svatého Řehoře.
Zahoř vytlúká ledy z lesa.
Nahoru
15. března - sv.Longin
Na svatého Longina práce v poli začíná.
Nahoru
17. března - sv.Gertruda
Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.
Mrzne-li na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý mesíc.
Nahoru
19. března - sv.Josef
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Nahoru
20. března
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Nahoru
21. března
Za rovnodenní větry nelení.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
Nahoru
22. března
Na Kazimíra pohoda - na kobzole úroda.
Nahoru
25. března - sv.Matěj
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě navyhání.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Nahoru
27. března - sv.Ruprecht
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
Nahoru
30. března
O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
Nahoru
31. března - sv.Balbína
O svaté Balbíně je už u nás po zimě.
Nahoru
Duben
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Jaký duben - takový říjen.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjenmý jistě.
Co duben našetří, to květen spálí.
Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.Duben hojný vodou - říjen vínem.
Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
Na mokrý duben - suchý červen.
Dubnový sníh rodí trávu.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
V dubnu čas a panský kvas.
Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
Dubnové počasí nevyslovíš.
Duben je napůl březen a napůl květen.
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.
Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se neurodí.
Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý
Déšť velikonoční suchou trávu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potravy.
Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Co duben našetří, to květen spálí.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Mokrý duben - hojnost ovoce.Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Nahoru
1. dubna
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
Nahoru
2. dubna - sv.Teodor
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
4. dubna
Pomine Isidora, pomine i sever.
5. dubna - sv.Fedul
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Svatý Fedul teple zadul.
Nahoru
6. dubna
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
Nahoru
7. dubna
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Nahoru
8. dubna
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Nahoru
11. dubna
Na svatýho Lva papeže, travičky se už nařeže.
Nahoru
14. dubna
Na Tiburcia se má už všecko zelenat.
Nahoru
23. dubna - sv.Vojtěch
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Nahoru
24. dubna - sv.Jiří
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjenmá a mokrá povětrnost.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Na svatého jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Jak hluboko před svatým jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).
Pršelo-li před svatým jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Nahoru
25. dubna
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Na svatého Marka, brambor plná řádka.
Nahoru
28. dubna
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
Nahoru
Květen
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk.
V květnu vrtel dešťa - hrstka bláta.
Májová voda vypije víno.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Suchý květen - mokrý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
V máji hřímoty nedělají trampoty.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Bujný květ - plný úl.
Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.
Deštivý květen - žíznivý říjen.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Májová kapka platí dukát.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj.
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Sníh v máji - hodně trávy.
Studený máj - v stodole ráj.
Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj.
Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.
Mokrý máj - chleba hoj.
Mokrý máj - v stodole ráj.
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.
Nahoru
1. května - sv.Filip a Jakub
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
Nahoru
3. května
Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk.
Nahoru
4. května - sv.Florián
Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Nahoru
8. května
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
Nahoru
11. května
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
Nahoru
12. května - sv.Pakrác, Servác, Bonifác
Désť na Pankráce, Serváce a Bonifáce, prší pak celé léto.
Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
13. května
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.
Nahoru
14. května
Před Sevrácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
Pan Serboni pálí stromy.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.Pakrác Urban bez deště - hojnost vína.
Nahoru
15. května - sv.Žofie
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Svatá Žofie políčka často zalije.
Žofie vína upije.
Nahoru
16. května
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
Nahoru
25. května
Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Ubran krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Urban bývá studený pán.
Nahoru
26. května - sv.Urban
Když na Urbana prší, bude hodně myší.
Na Urbana se seje len.
Déšť o letnicích, slunce na Boží tělo.
27. května
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Nahoru
28. května
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Nahoru
Červen
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jaký červen, takový i prosinec.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Červen červený jako z růže květ
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy skaženy.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Nahoru
1. června - sv.Fortunát
O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu.
Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok.
Nahoru
6. června - sv.Norbert
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
Svatý Bonifác Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
Nahoru
8. června - sv.Medard
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Když prší na Medarda namokne každá brázda. Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst. Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí. Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
Medardova kápě - čtyřicet dní kape.
Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Nahoru
11. června - sv.Barnabáš
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
Nahoru
12. června - sv.Antonie
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
Nahoru
13. června - sv.Antonín
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
Nahoru
15. června - sv.Vít
Déšť na Víta - špatná budou žita.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Svatý Vít dává trávě pít.
Nahoru
19. června
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.
Prší.li na svatého Gervase a Protaze, po čtyčicet dní se deštivé počasí ukáže.
Na Gervase a Protaze posečeš seno nejsnáze, suché-li domů odvézt chceš, do Jana si pospěš.
Nahoru
21. června
Na svatého Aloise, poseč louku neboj se.
Nahoru
23. června - sv. Agripina
Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.
Nahoru
24. června - sv.Jan
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Panuje.li okolo svatého Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou pléště v horkém pásmu.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
Nahoru
26. června - sv. Burian
Svatý Jan Burian mlátí bez cepů. (krupobití)
Nahoru
27. června sv.Ladislav
Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
Nahoru
29. června - sv.Petra a Pavla
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Nahoru
Červenec
Když dne ubívá, horka přibívá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Červenec - úrody blíženec.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Jaký červenec, takový leden.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Slunce peče - déšť poteče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Nahoru
2. července - sv.Marie
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Když na navštívení Panny Marie prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
Prší-li na Marie navštívení, čtyřicet dní konce není.
Nahoru
4. července - sv.Prokop
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop kořen dokop.
Svatý Prokop, zelí okop!
Nahoru
6. července
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
Nahoru
8. července - sv.Kilián
Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
Nahoru
10. července
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
Nahoru
13. července - sv.Markyta
Svatá Markéta, hodila srp do žita
Na Markétu prší, ořechy ze stromu srší.
Déšť o Markytě trvá čtrnáct dnů a zvěstuje špatný čas na sklizeň sena a obilí.Svatá Markyta vede (vodí) žence do žita.Svatá Markyta velí: "Lidé, okopávejte zelí!"Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.Ženci na pole, včely z pole.Nahoru
15. července
Věje-li v den rozeslání svatých apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam odkud vítr věje velká láce.
Nahoru
18. července - sv.Kamil
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Nahoru
19. července - sv.Vincenc
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Nahoru
20. července
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
Nahoru
21. července
Na proroka Daniele nalije též do mandele.
Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.
Nahoru
22. července
V den Máří Magdaleny rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod. (nebo: půjdou hodně kupci na len).
Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
Na svatého Filipa ječmínek se oklípá.
Nahoru
23. července
Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.
Nahoru
25. července - sv.Jakub
Na svatého Jakuba, brambor (kobzolí) prvá úroda.
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Co do sv. Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
Je-li teplo na Jakuba, bude zima na vánoce.
Parno o Jakubě, zima o vánocích.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
S které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
Nahoru
26. července - sv.Anna
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Svatá Anna - chladna z rána.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Jakub načeše, Anna napeče.
Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
O svaté Anně žitečka se nažne.
Svatá Anna žito žala.
Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
Nahoru
31. července
Od svatýho Ignáca léto se obracá.
Nahoru
Srpen
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Když pálí srpen,bude pálit i víno.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Srpen začíná, co červenec končil.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Nahoru
4. srpna - sv.Dominik
Na Dominika parna - mrva marná.
Potí-li se Dominik, bede ještě Marek v kožiše.
Nahoru
7. srpna
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
Nahoru
10. srpna - sv.Vavřinec
Vavřincův déšť - myší úroda.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkní, možno se těšit na deště.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Pěkné počasí na sv. Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Nahoru
15. srpna - Nanebevzetí panny Marie
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Nahoru
16. srpna
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.
Nahoru
18. srpna - sv.Helena
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Nahoru
23. srpna - sv. Filip
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
Nahoru
24. srpna - sv.Bartoloměj
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomali, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Nahoru
28. srpna
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Nahoru
29. srpna - sv.Jan Křtitel
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Stětí svatého Jana, přestávají již parna.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Nahoru
Září
Září, na léto jde stáří.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Babí léto - léto na odchodě.
Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Září jezdí na strakaté kobyle.
Podzim na stakaté kobyle jezdí.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Teplé září - říjen se mračí.
Bouřky v září - na jaře mnoho sněhu.
Co srpen nedovařil, žáří nedosmaží.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Na dešti v září rolníků moc záleží.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Bouřka v září - sníh v prosinci.
Nahoru
1. září
Svatý Jiljí jasný, bude podzim krásný.
Svatý Jiljí děvčata bílí. (sluníčko už neopaluje)
Jiljí jasný - podzim krásný.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí, své počasí drží.
Nahoru
2. září
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Nahoru
8. září
O Marie narození, vlaštovek tu více není.
Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.
Na Panny Marie narození, vlaštovek shromáždění.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osum neděl.
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Nahoru
14. září
Po svatém Kříži, podzim se blíží.
Na povýšení svatého Kříže, odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.
Nahoru
15. září
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.
Nahoru
16. září
Na Ludmily světice obouvej střevíce.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Svatá Edita pilně podmítá.
Nahoru
21. září - sv.Matouš
Po svatém Matouši, čepici na uši.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Na svatého Matouše, kdo nemá chleba ať nekouše.
Svatý Matouš svačinu zakous. (na pastvě se kvůli krátkým dnům už nesvačí)
Jaké počasí zařídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Kdo nezaseje do svatého Matouše, nemá-li starého, nového nekouše.
Nahoru
22. září
Je-li jasno na den svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů.
Svatý Mauricí dělá snětivou pšenici (kdo pro ni oře nebo ji sije)
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.
Nahoru
26. září - sv.Cyprián
Na svatého Cypriána, chladno bývá často z rána.
Nahoru
27. září
Na Kosmu a Damiána, studeno bývá z rána.
Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
Nahoru
28. září - sv.Václav
Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
Na svatého Václava, každá pláňka dozrává.
Svatý Václav hady sklízí.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
Přijde Václav - kamna připrav.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Na svatého Václava mráz nastává.
Je-li bouřka na Václava dlouho teplo zvěstovává.
Na svatého Václava bývá bláta záplava.
Svatý Václav zavírá zem.
Po svatým Václavu beranici na hlavu.
Na svatého Václava českého bývá vína nového
Nahoru
29. září - sv.Michal
Svatý Michal, všechno z polí spěchal.
Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
Nahoru
30. září - sv.Jeroným
Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.
Na svatého Jeronýma, stěhuje se k nám už zima.
Nahoru
Říjen
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
Studený říjen - zelený leden.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
V říjnu mnoho deštů, v prosinci mnoho větrů.
Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.
Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
Teplé září - říjen se mračí.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Říjen když blýská, zima plíská.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Nahoru
1. října - sv.Ramigius
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Nahoru
2. října
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Nahoru
3. října
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
Nahoru
4. října - sv.František
Svatý František zahání lidi do chýšek.
Nahoru
5. října
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
Nahoru
8. října
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
Nahoru
9. října
Je-li déšť na sv. Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
Nahoru
10. října
Lednová zima i na peci je znát.
Nahoru
15. října - sv.Tereza
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
Nahoru
16. října - sv.Havel
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Déšť na Havla, déšť na vánoce.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Jaký den Havel ukazuje, taková zima objevuje.
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Nahoru
17. října
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Nahoru
18. října
Na svatého Lukáše, hojnost chleba i kaše.
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši, za ňadra je dej!
Nahoru
21. října
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Uršula perličky rozsula; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
Nahoru
23. října
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
Nahoru
26. října
Svatý Haštal - vymeť maštal.
Nahoru
28. října - sv.Šimon a Juda
Po Šimoně a Judy naděj se sněha, neb hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh, nebo hrudy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - kožich snese s půdy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Svatý Šimon a Judy počasí o vánocích ovládá.
Nahoru
Listopad
Teplý říjen - studený listopad.
Jaký listopad, takový březen.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Padá-li první sníh, novembris, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní a je vyleží aneb osení se pod sněhem paří a hnije. Ale jestli padne sníh, když země nejprve zmrzne, jest osení užitečný, nebo ono bezpečně v teple pod sněhem ve zmrznut
Studený listopad - zelený leden.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Nahoru
1. listopadu
Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
Je-li Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá; je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
Sedláci utnou 1. listopadu z dubového anebo bukového stromu třísku: Jestli je tříska suchá, tedy očekávají levnou zimu; jestli ale vlhká a zaostnatá, tady se domnívají, že bude tuhá zima.
Jíní o všech svatých věští tuhé mrazy o vánocích.
Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť tu je třeba za pecu vlézt.
Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.
Je-li o Všech svatých léto, bývá o Martině zima; je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Nahoru
2. listopadu
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
Nahoru
8. listopadu
Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
Nahoru
9. listopadu
Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
Svatý Teodor zasněží témě hor.
Na svatého Teodora sedlák ještě pilné orá.
Nahoru
11. listopadu - sv.Martin
Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem.
Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
Jestli na den svatého Martina ve dne v noci oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima; jestli ale mlhavo, tedy též taková zima přijde.
Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
Je-li zamračeno na svatého Martina, bude zima levná; je-li jasno, bude zima tuhá.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
Jižní vítr na Martina - mírná zima.
Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
O Martině po ledu - o vánocích po blátě.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
Svatý Martin rád jezdí na brůně.
Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Když svatý Martin se sněhem přiběžel, bude v něm celý měsíc ležet.
Martin a Kateřina na blátě - vánoce na ledě.
Martinův led bude vodou hned.
Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
Nahoru
16. listopadu - sv. Otomar
Na svatého Otomara neuvidíš komára.
Nahoru
17. listopadu - sv.Alžběta
Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
Nahoru
19. listopadu
Počasí o svaté Alžbětě povídá, jak bude v létě.Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond.
Nahoru
21. listopadu
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
Nahoru
22. listopadu - sv.Cecilie
Svatá Cecílie sněhem pole kryje.
Nahoru
23. listopadu - sv.Kliment
Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
Nahoru
25. listopadu - sv.Kateřina
Martin a Kateřina na blátě - vánoce na ledě.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.
Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
Nahoru
28. listopadu
Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.
Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Nahoru
29. listopadu
Na Saturnina skučí meluzína.
Nahoru
30. listopadu
O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Onřejem, dobré zimy se nadějem.
Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice.
Svatý Ondřej dělá led a savtý Jiří jej láme.
Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten.
Sníh na svatého Ondřeje, žitu velmi prospěje.
Sníh na svatého Ondřeje, vzešlému žitu mnoho nepřeje.
Na svatého Ondřeje konec pocení.
Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatého Ondřeje mruz, chystej sedláče vůz.Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Sníh svatého Ondřeje, oziminám nepřeje.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: Přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Nahoru
Prosinec
Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí údorný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
Jaký prosinec - takový červen.
Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.
Prosinec naleje a leden zavěje.
Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
Prosinec promšnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžé hlavy.
Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
Jaký prosinec, takové jaro.
Studený prosinec - brzké jaro.
Nahoru
1. prosince
Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
Nahoru
3. prosince
O Františku Xaveru vítr fičí od severu.
Nahoru
4. prosince - sv.Barbora
Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Když ja Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.
Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Nahoru
6. prosince - sv.Mikuláš
Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).
O svatém Mikuláši často snížek práší.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Na svatou Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.
Nahoru
13. prosince - sv.Lucie
Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.
Lucie noci upije (a dne nepřidá).
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Nahoru
16. prosince
O svaté Albíně schovej se do síně.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru.
Nahoru
17. prosince
O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
Nahoru
21. prosince
Na svatého Tomáše nejdéle noc naše.
Na svatého Tomáše zima se rozpáše.
Na svatého Tomáše zima je naše.
O svatém Tomáši meluzína straší.
Nahoru
23. prosince
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
Nahoru
24. prosince - Adam a Eva
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
Na Adama, Evu čekej oblevu.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
Nahoru
25. prosince
Tmavým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!
Tmavé vánoce - dojné krávy, světlé vánoce - ponesou slepice.
Tmavé vánoce - světlé stodoly.
Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.
Na vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.
Jestli vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.
Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.
V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
Jasné vánoce - hojnost vína a ovoce.
Do vánoc není ani hladu, ani zimy.
Lepší vánoce třeskuté než tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Levné povětří okolo vánoc přepovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.
Když čas před vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po vánocích.
Nedej Bůh teplých vánoc a pošmourného svatého Jiří!
Vánoce - vánice.
Když vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.
Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.
Zelené vánoce - bílé Velikonoce.
Jsou-li zelené vánoce, Velká noc bude bělit se.
Zelené (černé) vánoce - bílá Velkonoc.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Nahoru
26. prosince - sv.Štěpán
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Na svatého Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Nahoru
28. prosince
O Mláďátkách den se omlazuje.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvednou se příští léto brambory.
Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.
Je-li na Mláďátka mlha, mrou děti.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
Nahoru
31. prosince
O Silvestru papeži snížek si již poleží.
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude dobrého vína pořídku.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na vína hrubé naděje.